close

  • Být věrným mé Vlasti, Polské republice
  • AKTUALITY

  • 15. září 2017

    17. září 1939 porušila Rudá armáda polsko-sovětskou smlouvu o neútočení a vkročila na území Polské republiky. Sovětská agrese tak uskutečnila dohody tajného protokolu paktu Hitler – Stalin, který se týkal dělení teritorií nebo regulací samostatnosti Polska a dalších suverénních států ve střední Evropě: Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Rumunska.

    Sovětská vojska překročila východní hranici Polska po celé délce bez vypovězení války. Tímto aktem byla zrušena polsko-sovětská smlouva o neútočení z roku 1932 a zrušeny byly také další dohody uzavřené vládami obou států, což orgány SSSR zdůvodňovaly tím, že polská vláda je na útěku ze země a pokud není v Polsku vláda, pozbývají platnosti mezinárodní dohody o neútočení.

     

    Rudá armáda narazila na odpor Polské armády a Sboru pohraniční ochrany, přestože direktiva vrchního velitele nařizovala polským vojákům vyhnout se bojům a ustoupit směrem k Maďarsku a Rumunsku s výjimkou přímého napadení nebo pokusů o odzbrojení rudoarmějci. Vojáci Rudé armády zabrali do konce září východní území II. republiky.

     

    Následkem sovětské agrese bylo mj. více než 200 tis. Poláků vzato do zajetí. Další roky sovětské okupace za 2. světové války byly pro Poláky dobou pronásledování. Obyvatelé II. republiky byli přinuceni přijmout sovětské občanství. Další statisíce Poláků z okupovaného území Rudou armádou byly deportovány na Sibiř. Cílem SSSR byla změna společenské struktury východních zemí II. republiky a zároveň získání levné pracovní síly. V roce 1940 přistoupili Sověti k vyhlazování polských elit. Přes 20 tisíc polských obyvatel bylo usmrceno masovým zastřelením v Katyni, Charkově a Tveři.

     

    Sovětská agrese, nazvaná britskými The Times „ranou do zad“, byla přímým následkem paktu Hitler-Stalin, který byl podepsán 23. srpna 1939 v Moskvě. Nedílnou součástí sovětsko-německého paktu byl tajný dodatečný protokol. Jeho druhý bod, týkající se přímo Polska, zněl: „V případě teritoriální a politické transformace povede na území polského státu hranice sfér vlivu Německa a SSSR přibližně po linii řek Narev, Visla a San. Otázka, zda bude v oboustranném zájmu ponechání samostatného polského státu a jaké budou jeho hranice, bude moci být definitivně vyjasněna pouze během dalších politických událostí. Na každý pád obě vlády vyřeší tuto problematiku cestou přátelské dohody.“ Tyto okolnosti však dokazují vinu SSSR za jeho účast v rozpoutání 2. světové války.

     

    Ještě během obranných bojů 28. září 1939 uzavřely Třetí říše a SSSR další dohodu namířenou proti Polsku – Smlouvu o hranicích a přátelství. V dokumentu, který byl podepsán v Moskvě, provedli spojenci mezi sebou přerozdělení polského území a zavázali se ke společnému tlumení polských snah o nezávislost. Na základě dohody souhlasil SSSR s postoupením východní části Mazovska a Lubelska Německu záměnou za souhlas Německa k předání Litvy do sovětské sféry vlivu.  Zpečetěno tak bylo rozdělení Polska i sféra vlivu v pobaltských státech.

    Print Print Share: