close

  • Být věrným mé Vlasti, Polské republice
  • AKTUALITY

  • 30. června 2017

    Polské předsednictví ve Visegrádské skupině skončilo 30. června. Díky politickým iniciativám a posilování regionální solidarity potvrdila aktivní roli Polska ve střední Evropě.

    Polské předsednictví ve Visegrádské skupině (V4) ukázalo evropským partnerům, že V4 je aktivním, spolehlivým uskupením, které je odhodlané hájit zájmy regionu. Předsednictví bylo pro Polsko příležitostí potvrdit jeho velkou angažovanost a aktivitu v rámci V4.

     

    Během předsednictví jsme se především soustředili na evropskou problematiku. Stanovisko V4 bylo výrazně slyšet na unijních fórech a posilovalo vnímání společných zájmů v rámci uskupení. Týkalo se zejména reformy a budoucnosti EU, brexitu a výzev souvisejících s migrací do členských zemí EU. Požadavky premiérů visegrádských zemí dojednány během březnového summitu ve Varšavě se odrazily v Římském prohlášení. Od začátku polského předsednictví jsme kladli důraz na pružné fungování skupiny. Díky tomu bylo možné průběžně reagovat na nové výzvy měnícího se mezinárodního okolí a agendy EU, v první řadě na brexit a jeho dopady na další fungování EU.

     

    Mezi nejdůležitější otázky uplynulých dvanácti měsíců patřil však také jednotný trh EU (zvláště pilíř sociálních práv a směrnice a vysílaní pracovníků), digitální trh, součinnost v rámci vytváření podmínek pro rozvoj inovací v zemích V4, konzultace ohledně kohezní politiky a revize Víceletého finančního rámce 2014-2020. Projednávali jsme také klimatickou a energetickou politiku.

     

    Co se týče bezpečnostní politiky, bylo pro Polsko klíčovým cílem uplatnění rozhodnutí Summitu NATO, který se konal v roce 2016 ve Varšavě. V rámci předsednictví probíhala setkání ministrů obrany, šéfů generálních štábů, tajemníků bezpečnostních rad a prezidentských poradců ze zemí V4.

     

    Velký význam měly pro polské předsednictví aktivity V4 vůči blízkým partnerům – severským a pobaltským zemím (formát NB8), Východnímu partnerství, západnímu Balkánu, a také Beneluxu. Výrazem otevřené politiky skupiny byly používání formátu V4+ pro realizaci iniciativ v zahraniční politice a také v jednotlivých sektorových politikách. Polské předsednictví uspořádalo řadu schůzí „V4+“ s evropskými a globálními partnery na nejvyšší úrovni. Mezi ně patří setkání premiérů zemí V4 s německou kancléřkou, premiérem Ukrajiny, předsedy vlád Belgie, Nizozemska a Lucemburska, prezidentem Francie a jednání ministrů zahraničních věcí ve formátu V4+Západní Balkán, V4+Benelux, V4+Východní partnerství, V4+NB8, V4+Egypt a V4+Turecko.

     

    Ve svém interním rozměru se polské předsednictví soustředilo na posilování debaty o potřebě větší regionální soudržnosti, rozvoji dopravní a energetické infrastruktury po ose Sever-Jih. Stále byla pro předsednictví důležitá podpora pro Mezinárodní visegrádský fond (IVF) a jeho aktivity pro lepší mezilidské kontakty a spolupráci nevládních organizací ve visegrádských zemí.

     

    Visegrádská skupina je základní formou angažovanosti Polska do regionální spolupráce ve střední Evropě.

     

    Tiskový odbor

    Ministerstvo zahraničních věcí

    Polské republiky

    Tagi: V4

    Print Print Share: