close

  • Být věrným mé Vlasti, Polské republice
  • AKTUALITY

  • 23. března 2018

    Zpráva o odchodu PhDr. Vlasty Dvořáčkové nás všechny hluboce zarmoutila. Česká republika v ní ztrácí vynikající překladatelku polské poezie a Polsko ztrácí přítelkyni a obdivovatelku polské literatury a kultury.

    Bylo pro nás nesmírnou ctí a velkým uspokojením, že právě překladatelka a básnířka Vlasta Dvořáčková obdržela cenu polského Knižního institutu „Transatlantyk“ pro „velvyslance polské literatury v zahraničí“. Díky její oddanosti k polské poezii a také mnohaleté překladatelské činnosti putovalo toto prestižní polské ocenění v roce 2011 poprvé v historii do České republiky. Vlasta Dvořáčková jej obdržela symbolicky během Mezinárodního roku Czesława Miłosze, jehož poezii překládala již od 60. let dvacátého století, kdy byl tento laureát Nobelovy ceny za literaturu v Československu zakázaný. Vlasta Dvořáčková je rovněž nositelkou Ceny Josefa Jungmanna, udílenou Obcí překladatelů za nejlepší překlad roku, za překlady poezie Wisławy Szymborské, rovněž polské laureátky Nobelovy ceny. Doufáme, že tato ocenění, i když jen částečně, vyjadřují náš vděk, obdiv a uznání. Její zásluha na vzájemném poznávání a sbližování polského a českého národa je nezměřitelná.

     

    Wisława Szymborska – O smrti bez přehánění (v překladu Vlasty Dvořáčkové)

     

    Nemá smysl pro humor,

    hvězdy, mosty,

    tkalcovství, hornictví, obdělávání polí,

    stavbu lodí a pečení dortů.

     

    Do našich hovorů, co budem dělat zítra,

    vmísí se pokaždé posledním slovem,

    jež nemá s tématem nic společného.

     

    Neumí ani to,

    co přímo souvisí s jejím oborem působnosti:

    ani vykopat hrob,

    ani sbít rakev,

    ani po sobě trochu uklidit.

     

    Zabíjí pořád,

    ale nešikovně,

    bez systému a bez fortele.

    Jako kdyby na každém z nás

    se teprv učila.

     

    Úspěchy má, to má,

    ale co neúspěchů,

    ran, kdy se nestrefila,

    pokusů od začátku znovu začínaných!

     

    Někdy nemá dost sily

    srazit mouchu ve vzduchu.

    S nejednou housenkou

    prohrává závod v plazení.

     

    Všecky ty bulvy, lusky,

    tykadla, průdušnice, ploutve,

    svatební opeření, zimní srst

    svědčí o nedostatcích

    v její velké práci.

     

    Zlá vůle nepostačí.

    Ba i naše pomoc

    ve válkách, ve vojenských převratech

    je — zatím — příliš malá.

     

    Ve vajíčkách ťukají srdce.

    Kostřičky nemluvňat rostou.

    Semena

    získávají dva děložní lístky

    a často dorůstají v stromy na obzoru.

     

    Kdo tvrdí, že je všemohoucná,

    je sám živoucí důkaz,

    že není.

     

    Neexistuje takový život,

    který by aspoň na okamžik

    nebyl nesmrtelný.

     

    Smrt

    vždycky o ten okamžik přichází pozdě.

     

    Marně lomcuje klikou

    neviditelných dveří.

    Kolik kdo stačil,

    to mu nevezme.

     

    Print Print Share: